Osmidílná stezka jógy
Filozofie jógy takzvaná Ashtanga je základem pro Raja a Hatha jogu. Nejvíce se o zachování této filozofie zasloužil mudrc Patanjali, který sezbíral dostupné informace o józe. Tato filozofie je prezentována v knize "Patanjali's Yoga Sutras" (Patanjaliho joga sutry), kniha obsahuje 195 suter (veršů).
Co znamená Ashtanga Yoga?
| Ashtau | = osm |
| Anga | = větev /rameno |
| Yoga | = jednota v různorodosti |
| Ashtanga Yoga | = osm větví jógy |
Jednotlivé větve jógy
| YAMA | Doporučení jak se chovat ke svému okolí a k ostatním, podporující klidnou mysl. |
| NIYAMA | Doporučení jak se chovát k sobě, podporující klidnou mysl. |
| ASANA | Cvičení jógových poloh přinášející fyzickou stabilitu a psychickou vyrovnanost. |
| PRANAYAMA | Dechové techniky, pročištující tělo "zevnitř" a zklidňující mysl. Ve velmi pokročilé formě vede k uměrňování životní energie. |
| PRATYAHARA | Odpoutání se od automatické reakce na smyslové věmy (zrak, sluch, chuť, hmat, čich). Stažení pozornosti do nitra. |
| DHARANA | Koncentrace, udržení pozornosti u jedné věci. |
| DHYANA | Meditace - stav vědomí, kdy jsme v přítomnosti. Nemusíme reagovat na myšlenky. |
| SAMADHI | Samadhi (stav jógy), hluboký stav meditce. |
YAMAS
Pět doporučení pro vztahy k ostatním a svému okolí:
| AHIMSA | Nezpůsobovat utrpení a bolest činy, slovy či v myšlenkách. Respekt k životu. |
| SATYA | Pravdivost v řeči, myšlenkách i skutcích. |
| ASTEYA | Nekrást. Schopnost odolat touze po tom co nám nepatří. |
| BRAHMACHARIA | Soustředit se na svůj cíl, neplítvat energií na věci, které nám odvádí pozornost jinam. Brahman = absolutní realita, Charia = "povoz", způsob jak se někam dostat. |
| APARIGRAHA | Nebýt chamtivý a lakomý. Umění mít a příjmout jen to, co je odpovídající, to co je potřeba. Rozlišovat mezi potřebou a touhou. |
NYAMAS
Pět doporučení pro vztah k sobě samým:
| SAUCHA | Přirozenost a ryzost v přistupu k životu. |
| SANTOSHA | Udělat vše co je v našich silách a zároveň příjmout jakýkoliv výsledek. Smíření s tím co je, odstraní vnitřní konflikt. |
| TAPAS | Pravidelné procvičování praxe jež podporuje náš vývoj, vede k transformaci. Pranajáma je dle textu nelepší praxi Tapas. |
| SVADHYAYA | Rozvoj důvěry na základě zažitých vědomostí, tím se odbourávají pochybnosti. Studium sebe sama a textů ze kterých učení vycházi. |
| ISVARA PRANIDHANA | Odevzdání se principu života. Jeho reprezentací je zvuk ve formě OM. Kultivace skromnosti, nelpět na tom co jsme dokázali, příjmout svá omezení, nejsme všemocní ani všeznalí. |
ASANA
Asana má několik významů. 1) schopnost setrvat klidně a dlouhobě vjedné z pozic sedu. 2) cvičení jógových pozic, aby tělo bylo v dobré kondici a při setrvání v jedné pozici nevyžadovalo pozornost (tu mě píchá, tu mě bolí). Sed je považován za základní polohu neboť je nejvhodnější k praktikování pranajámy a "vnitřních" větví jógy zejména meditace. Aby naše tělo mohlo být ve vybrané sedové pozici stabilní a uvolněné je třeba jej připravit pravidelným cvičením. Slovo asana pak vnímáme jako jógová pozice, která nás k tomuto cíli dovede. Pravidelné cvičení asán dále příznivě působí na zdraví člověka. Protahuje a otevírá tělo a zklidňuje mysl. Při cvičení dochází ke stimulaci vnitřních orgánů a žláz což přispívá ke správnému fungování celého organismu.
Cvičení asán je také forma sebepoznávání. Učíme se vnímat naše tělo, dechhem a postupně se učíme usměrňovat mysl.
PRANAYAMA
Práce s životní energií (PRANOU) pomocí ovládání dýchacího ústrojí. Její metodysměřují k probuzení, aktivaci a regulaci energie kundaliny, která dříme v každém z nás. Pranajama je považována za nejefektivnější praxi vedoucí k transformaci a spirituálnímu rozvoji (tapas). Hlavním cílem pranajámy je otevřít cestu za hranice běžného omezeného bytí v područí mysli.
PRATYAHARA
Odpoutání smyslů od vnějšího prostředí. Směřováním smyslů do nitra přestáváme být rozptylováni vnějšími vjemy a mysl je schopna soustředit se na vybraný objekt.
DHARANA
Spojení mysli s jedním předmětem či místem je trénink koncentrace mysli. Koncentrace je začátek meditace a je s ní neoddělitelně spjata. Mysl má tendence neustále odbíhat a našim úkolem je přivézt ji pokaždé zpět.
DHYANA
Dhyana je plynulá nepřerušovaná komunikace (spojení) meditujícího a objektu meditce. Mysl je fixovaná na objekt meditace. Kratičké úseky koncentrace (Dharana) se postupně prodlužují a přechází v meditaci (Dhyana). Meditace je stav bytí.
SAMADHI
Zasvěcené texty a mistři popisují Samadhi jako vyvrcholení meditace, které má několik úrovní a nakonec dochází ke splynutí meditujícího, meditace a objektu meditace. Jedoduše řečeno stav jógy.
Mistrovským zvládnutím aštanga jógy může nastat stav zvaný jóga. V jóga sutrách je jóga popsána jako "usměrnění proudění a proměn obsahu mysli".
