Filozofie jógy

Filozofie jógy takzvaná Ashtanga je základem pro Raja a Hatha jogu. Nejvíce se o zachování této filozofie zasloužil mudrc Patanjali, který sezbíral dostupné informace o józe. Tato filozofie je prezentována v knize "Patanjali's Yoga Sutras" (Patanjaliho joga sutry), kniha obsahuje 195 suter (veršů).

Co znamená Ashtanga Yoga?

Ashtau = osm
Anga = větev /rameno
Yoga = jednota v různorodosti
Ashtanga Yoga = osm větví jógy

Jednotlivé větve jógy

YAMA Doporučení jak se chovat ke svému okolí a k ostatním
NIYAMA Doporučení jak se chovát k sobě
ASANA Cvičení jógových poloh přinášející fyzickou stabilitu a psychickou vyrovnanost.
PRANAYAMA Usměrňování životní energie ovládáním a manipulací dechu
PRATYAHARA Směřování vnějších smyslů do nitra
DHARANA Koncentrace
DHYANA Meditace
SAMADHI Samadhi (stav jógy)

YAMAS

Pět doporučení pro vztahy k ostatním a svému okolí:

AHIMSA Nezpůsobovat utrpení a bolest činy, slovy či v myšlenkách. Respekt k životu.
SATYA Pravdivost v řeči, myšlenkách i skutcích.
ASTEYA Nekrást. Schopnost odolat touze po tom co nám nepatří.
BRAHMACHARIA cesta jak dospět k absolutní realitě. Brahman = absolutní realita, Charia = jak se dopracovat k něčemu.
APARIGRAHA Nebýt chamtivý a lakomý, umění mít a příjmout jen to, co je odpovídající, to co je potřeba.

NYAMAS

Pět doporučení pro vztah k sobě samým:

SAUCHA Přirozenost a ryzost v přistupu k životu.
SANTOSHA Udělat vše co je v našich silách a zároveň příjmout jakýkoliv výsledek. Spokojenost s tím co je ať už něco máme nebo nemáme.
TAPAS Pravidelné procvičování praxe jež podporuje náš vývoj, vede k transformaci. Pranajáme je dle textu nelepší praxi Tapas.
SVADHYAYA Studium sebe sama a textů ze kterých učení vycházi. Rozvoj důvěry na základě zažitých vědomostí.
ISVARA PRANIDHANA Odevzdání se principu života (reality). Jeho reprezentací je zvuk ve formě OM. Kultivace skromnosti, nelpět na tom co jsme dokázali, příjmout svá omezení, nejsme všemocní ani všeznalí.

ASANA

Základním významem slova asana je sed a schopnost setrvat klidně a dlouhobě ve vybrané poloze. Sed je považován za základní polohu neboť je nejvhodnější k praktikování pranajámy a "vnitřních" větví jógy zejména meditace. Aby naše tělo mohlo být ve vybrané sedové pozici stabilní a uvolněné je třeba jej připravit pravidelným cvičením. Slovo asana pak vnímáme jako jógová pozice, která nás k tomuto cíli dovede. Pravidelné cvičení asán dále příznivě působí na zdraví člověka. Protahuje a otevírá tělo a zklidňuje mysl. Při cvičení dochází ke stimulaci vnitřních orgánů a žláz což přispívá ke správnému fungování celého organismu.

Cvičení asán je také forma sebepoznávání. Učíme se vnímat naše tělo, dechhem a postupně se učíme usměrňovat mysl.

PRANAYAMA

Práce s životní energií (PRANOU) pomocí ovládání dýchacího ústrojí. Její metodysměřují k probuzení, aktivaci a regulaci energie kundaliny, která dříme v každém z nás. Pranajama je považována za nejefektivnější praxi vedoucí k transformaci a spirituálnímu rozvoji (tapas). Hlavním cílem pranajámy je otevřít cestu za hranice běžného omezeného bytí v područí mysli.

PRATYAHARA

Odpoutání smyslů od vnějšího prostředí. Směřováním smyslů do nitra přestáváme být rozptylováni vnějšími vjemy a mysl je schopna soustředit se na vybraný objekt.

DHARANA

Spojení mysli s jedním předmětem či místem je trénink koncentrace mysli. Koncentrace je začátek meditace a je s ní neoddělitelně spjata. Mysl má tendence neustále odbíhat a našim úkolem je přivézt ji pokaždé zpět.

DHYANA

Dhyana je plynulá nepřerušovaná komunikace (spojení) meditujícího a objektu meditce. Mysl je fixovaná na objekt meditace. Kratičké úseky koncentrace (Dharana) se postupně prodlužují a přechází v meditaci (Dhyana). Meditace je stav bytí.

SAMADHI

Zasvěcené texty a mistři popisují Samadhi jako vyvrcholení meditace, které má několik úrovní a nakonec dochází ke splynutí meditujícího, meditace a objektu meditace. Jedoduše řečeno stav jógy.
Mistrovským zvládnutím aštanga jógy může nastat stav zvaný jóga. V jóga sutrách je jóga popsána jako "usměrnění proudění a proměn obsahu mysli".