Filozofie Ashtanga jógy

Filozofie Ashtanga Yoga je součástí Raja Yogy (Královské jógy). Nejvíce se o zachování této filozofie zasloužil mudrc Patanjali, který sezbíral dostupné informace o józe. Tato filozofie je prezentována v knize "Patanjali's Yoga Sutras" (Patanjaliho joga sutry), kniha obsahuje 196 suter (veršů).

Co znamená Ashtanga Yoga?

Ashtau = osm
Anga = část
Yoga = unie / spojení / splynutí
Ashtanga Yoga = osm částí (stupňů) jógy.

Stupně jógy

YAMAS Doporučení (pravidla), jak se chovat ke svému okolí a k ostatním
NIYAMAS Doporučení (pravidla), jak se chovát k sobě
ASANA Fyzické cvičení. Jógové polohy přinášející jak fyzickou tak psychickou pohodu a vyrovnanost.
PRANAYAMA Usměrňování životní energie ovládáním a manipulací dechu
PRATYAHARA Směřování vnějších smyslů do nitra
DHARANA Koncentrace
DHYANA Meditace
SAMADHI Samadhi

YAMAS

Pět morálních pravidel pro vztahy k ostatním a svému okolí:

AHIMSA Ohleduplnost k bytostem a životu kolem. Nezpůsobovat bolest fyzickou či mentální ve skutcích ani v myšlenkách.
SATYA Pravdivost v řeči, myšlenkách i skutcích.
ASTEYA Nekrást. Schopnost odolat touze po tom co nám nepatří.
BRAHMACHARIA Sebeovládání a umírnění smyslů, zejména sexualní umírněnost.
APARIGRAHA Nebýt chamtivý a lakomý, umění příjmout jen to, co je odpovídající.

NYAMAS

Pět morálních pravidel pro vztah k sobě samým:

SAUCHA Čistota, udržovat tělo i mysl čisté a pořádek kolem sebe, být přirozený.
SANTOSHA Udělat vše co je v našich silách a zároveň příjmout jakýkoliv výsledek. Spokojenost s tím co máme i nemáme.
TAPAS Odstranění fyzických a mentálních nečistot teplem z dlouhodobého cvičení (zejména Pranajámy) a udržování vhodných náviků.
SVADHYAYA Studium zasvěcených textů. Získávání přímých zkušeností pravidelným cvičením.
ISVARA PRANIDHANA Skromnost, nelpět na tom co jsme dokázali. Úcta k vyšší formě intelligence (vesmírná energie, bůh, ...). Příjmout svá omezení, nejsme všemocní ani všeznalí.

ASANA

Základním významem slova asana je sed a schopnost setrvat klidně a dlouhobě ve vybrané poloze. Sed je považován za základní polohu neboť je nejvhodnější ke cvičení vyšších stupňů jógy (pranayama, meditace). Aby naše tělo mohlo být ve vybrané sedové pozici stabilní a uvolněné je třeba jej připravit pravidelným cvičením. Slovo asana pak vnímáme jako jógová pozice, která nás k tomuto cíli dovede. Pravidelné cvičení asán dále příznivě působí na zdraví člověka. Protahuje a otevírá tělo a zbavuje jej nahromaděných nečistot. Při cvičení dochází ke stimulaci vnitřních orgánů a žláz což přispívá ke správnému fungování celého organismu.

Cvičení asán je také forma sebepoznávání. Učíme se vnímat naše tělo, aktivně pracujeme s dechem a postupně se učíme usměrňovat mysl.

PRANAYAMA

Práce s životní energií (PRANOU) pomocí ovládání dýchacího ústrojí. Její metody pracují na probouzení, aktivaci a regulaci energie kundaliny, která dříme v každém z nás. Pranajama je považována za nejdůležitější tapas. Hlavním cílem pranajámy je otevřít cestu za hranice běžného bytí k vyšším stupňům vědomí.

PRATYAHARA

Odpoutání smyslů od vnějšího prostředí. Pratyahara je formou prohlubování ovládání mysli. Směřováním smyslů do nitra přestáváme být rozptylováni vnějšími vjemy a mysl je schopna soustředit se na vybraný objekt.

DHARANA

Spojení mysli s jedním předmětem či místem je trénink koncentrace mysli. Koncentrace je začátek meditace a je s ní neoddělitelně spjata. Mysl má tendence neustále odbíhat a našim úkolem je přivézt ji pokaždé zpět.

DHYANA

Dhyana je plynulá nepřerušovaná komunikace (spojení) meditujícího a objektu meditce. Mysl je fixovaná na objekt meditace. Kratičké úseky koncentrace (Dharana) se postupně prodlužují a přechází v meditaci (Dhyana).

SAMADHI

Zasvěcené texty a mistři popisují Samadhi jako vyvrcholení meditace, které má několik úrovní a nakonec dochází ke splynutí meditujícího, meditace a objektu meditace.

Mistrovským zvládnutím všech osmi součástí aštanga jógy může nastat stav zvaný jóga. V jóga sutrách je jóga popsána jako "zkrocení proměn obsahu mysli".